V pořadí první kurz lanových technik a první pomoci je za námi. Toto
povídání je krátké ohlednutí za kurzem.
Účast byla standardní, ještě tři dny před odjezdem to vypadalo, že
pojede náš neznámý kolega z Roudnice ovšem krátce před odjezdem se omluvil.
Tudíž i nadále nám jeho osoba zůstane zahalena rouškou tajemství. Nakonec
se nás sešlo devět 
, včetně našeho nejvyššího. Po příjezdu všech zúčastněných do kempu
v Milovech 
, následovala porada v místním hostinci. V hostinci se náhodou
konala zábava, porada se protáhla až do brzkých ranních hodin.
V sobotu ráno to vypuklo. Dopoledne jsme strávili v kempu navazovaní
se 
, vázáním všech možných i nemožných uzlů 
a dokonce došlo i na šplhaní po stromech 
. Po obědě přišel čas na praktickou část na skalách-nácvik vytahování
zraněného 
. Byla to fakt makačka obzvlášť, když máte vytahovat někoho kdo váží
o třetinu víc než vy 
. Každý si vyzkoušel obojí, jak tahání tak mrtvolu. Naše ženská osádka
tuto část vynechala a raději šla na houby 
. K večeru nám zbyl ještě čas na nějaký to lezendo 
. V neděli po vydatné snídaní (párek s hořčicí) v místním občerstvovacím
zařízení 
, přišla na řadu zdravověda. Výklad zdravovědy trval celé dopoledne,
naučili jsme se jak správně masírovat hruď (pro horolezce velice důležitá
dovednost
J ) a jiné finty pro záchranu života. Před cestou domů
zbyl ještě čas na zastávku na Pasecké skále 
(Ja v 7-) 
(Petruška ve 4).
to je asi tak všechno. Doufám, že na další oddílové akci bude účast
ještě větší.
Honza
©2005