Cesta dlážděná dobrými úmysly

Po úspěšném rozjetí sezony 2008 v březnovém El Chorru to vypadalo, že Jenda bude kosit devítky na písku jako nic. Ale jak už to tak bývá, realita, obzvláště ta pískovcová, bývá poněkud odlišná. V květnu si Jenda dává na rozlez Ďáblův plevel VIIIb na Mefistofela, aby mimo jiné ukázal tehdy ještě nováčkovi Jirkovi Zajíčkovi, jak na vyšší obtížnostní stupně. Necvaknutí prvního kruhu a následné 4 měsíce bez lezení  budiž mementem pro ty, co by chtěli srovnávat lezení na vápně se stejně těžkými cestami na písku. Ale každopádně dobrá zkušenost :)

Na vážnější lezení to tehdy v létě tedy nebylo, ale nic nám nebránilo společnými silami rozdělat nějaký ten prvovýstup. A tak jsme si v červenci 2008 vyhlídli kolmou linii na Čertovu stěnu u Štampachu, kousek od "místa činu". Už první metr dával tušit, že se bude jednat o seriózní lezení , a že první kruh bude nutno dát hodně nízko. Zavrtání bórku na konci sokolíka předcházelo několik pádů do bouldermatky poté, co jsem odhodil všechnu přebytečnou váhu včetně lana . Ještě udělat díru pro kruh a ke slovu přichází Jenda s oteklou nohou a temuje kruh olovem . Tma tehdy ukončila první dějství rodící se nové cesty.

O měsíc později jsou Jendovy vazy v kotníku stále ztuhlé, a tak se opět vážu na první konec. Čistý přelez prvního kruhu je ale něco, na co budu muset ještě hodně potrénovat, a tak po několika marných pokusech získávám potřebné metry chycením kruhu. Po osazení druhého kruhu se opakuje stejný scénář jako v červenci, tj. Jenda se ujímá temování olovem .
Následuje morálový výlez na temeno, jištěný jen uzlíkem na jednoducho ve spárce. Povedlo se a tak můžeme dodatečně osadit slaňák tak, aby se jím dal jistit výlez na temeno. Cesta byla tedy připravena na čistý přelez, ale nějak na něj nebyla motivace, resp. síla.

Trvalo 2 roky než jsme se pod cestu vrátili. Já mezitím přibral 5 kg, na rozdíl od Jendy, který nejenže nasadil opačný trend, ale i pravidelným tréninkem své tělo vyrýsoval do záviděníhodné podoby . Jenda, právě se vrátivší z týdenního pobytu v Zillertalu, vyřešil klíčový boulder krok u prvního kruhu hned na první zkušební pokus. Následná snaha o čistý přelez odspodu ukázala, že opakovat boulder pasáž nebude až tak jednoduché, ale po cca 4 pokusech je Jendovo úsilí korunováno úspěchem -cvakání prvního kruhu -klíčové zvednutí nohy nad ruku     -cvakání druhého kruhu  -výlezový rajbas -a je posekáno.
Pokud jde o mě , tak já s 5 kg handicapem a rýmou k tomu, řeším klíčovou pasáž stejně jako před 2 roky. Holt výška je mi v téhle cestě nanic .
Cesta je obtížnostně hodně nevyvážená, nebýt boulderu u prvního kruhu, tak to je pěkný lezení za VII-VIIb ( VII když se leze od druhého po hraně a VIIb když se leze vlevo od něj ).  Ale na druhou stranu je tam od každýho něco, tj. nástupový sokolík, stěnové lezení a nakonec rajbasový krok ve výlezu. Jenom žábaři tady přijdou zkrátka, ale zase nemůžeme chtít po Dubskejch skalách, aby tady byly spáry jak v Ádru, že. Buďme rádi, že tak pěknej kraj máme 10 min od baráku  .

Název cesty jsme vymysleli už před 2 roky, kdy se zdálo, že smyčku v prvním kruhu jen tak nesundáme. Naštestí je už ale zase u mě v batohu a čeká kam ji zase pověsíme. A že to bude brzo je víc než jasný, máme 15 nerezovejch kruhů a směry už jsou taky vybraný.

Kuba



Resumé:

Cesta dlážděná dobrými úmysly VIIIc
Čertova stěna
Skály u Lhotky a Štampachu
11.7.2010 Jan Švanda a Jakub Klicpera
5 m vpravo od Jalové cesty sokolíkem k 1.K a přes 2.K a slaňák n.t.