Letošní léto jsme konečně přišli k rozumu a místo trmácení se na dovolenou do zahraničí jsme zvolili osvědčenou chalupu v Ádru, 100m od hospody a 300m od skal. Tentokrát přijeli Chroumalovi s Vojtou a Tomíkem , pozdějš dorazili i Schwandovi s Luisou, takže síly byly vyrovnané . Sestavu doplnil jako už tradičně Honza Urban, jakožto hlavní hlídač , nicméně vedl si zdatně i na laně - Stará cesta na Vztyčenou věž. Na rozlezení je nejlepší masiv v Království hned za kempem, tam jsme potkali i Vláďu Frühbauera se synem Kubou  - Kuba F. v hraně za VIIc na Páže. Na hranu na Páže jsme se dlouhý roky chystali,  ale ukázalo se, že to až zas takový problém není. Nástup se musí vymyslet , ale jakmile se cvakne kruh, tak je vyhráno a přes několikery hodiny tradá do rajbasu, kde jsou další 2 kruhy, takže je celá cesta bezvadně odjištěná. Z vršku je to dolů docela už šluchta - Šárka.
Jenda se, stejně jako loni, dožadoval nějaké spáry, jelikož prý letos natrénoval vytrvalost na bouldrovce, takže to neměl být problém. Stará cesta za VII na Bakchuse ale problém byl   . Po prvním pádu až na zem (špatně zandaná smyčka), se ale Jenda oklepal a napodruhé už první kruh dobyl . Stavění u kruhu přelezl stylem AF, a pak už jen cvakaly spouště kolem jdoucích turistů  . Ten den už na další spáry nebyla síla, takže jsme se dodělali na nedalekých rajbasech. Nejlehčí cesta v Ádru se 2 kruhama vede bezkonkurenčně na Mníka - Snadný výlov za V. Na Bounty už přituhuje   - Vzpoura na lodi VIIc. Nějaké to selfie a pak už honem dolu, neb děcka už také svrbí dlaně .

V nějaké staré Montaně Jenda kdysi viděl fotky z Údolní spáry na Amora, a že by se mu to prý zamlouvalo. Ale když pod ní pak stál, tak nadšení viditělně opadlo, neb první kruh je v dobrých 15 metrech. Nicméně úvodní převis statečně vybojoval . Ale i přes založení tutové bambule to bylo ke kruhu stále daleko , takže nakonec zase pomalu dolů a pytel je zavěšen. Nálada v mužstvu viditelně klesla, takže jsem šli poté do osvědčené pětky na Zrzka, abychom si spravili chuť - Honza Urban ve Východní.  

Další den se dostalo i na Polední, kde bylo dost lidí, ale čekání jsme si zkrátili pěknou pětkou na vedlejší věž Pařavec. Úvodní nástupový rozpor dokáže potrápit , ale jde to i bez něj. Pak ještě rajbas k hodinám a je vyhráno - Jenda a Klempířské kladivo V.
Na Polední jsme se tetokrát dostali cestou V záři slunce za VII. Při čistém oblezení stavění je to stále za VII, ale chleba se stejně láme až v samotném výlezu, cca 3m nad kruhem, kde to v rajbasu příjemně lechtá v žaludku . Výhled z Polední je opravdu famózní - Ramses a Pyramida.
Když si budete myslet, že už umíte rajbasy, tak se cestou ze skal stavte na kvaku jménem Rumburak. Cesta Bačkorkaz za VI vás vrátí zpátky na zem, a to doslova, pokud si nehodíte schwebe za vedlejší borovičku  -Honza U. na nástupu. Ke kruhu je to jen 6m, ale ani jeden stup, o chytech ani nemluvě.

Tak to byl letošní letní Ádr. Za rok v létě zase papá .

Kuba