horoknihy sambarsport chs

bergsteigen

Pravě je online:

  LEZECKÝ KLUB MĚLNÍK

    
     
Jiřiny pro Jiřinu

Na poslední chvíli se letos podařilo dokončit plánovaný prvovýstup na Vysokém vrchu.
Při objevení boulderového potenciálu této oblasti během novoroční vycházky 1. ledna 2010, nám zároveň padla do oka atypicky zahnutá spára v severní stěně Vysokého vrchu . Materiál vykazaval už na první pohled rysy nadprůměrného dubského pískovce, a tak bylo jen otázkou času, kdy se pustíme do práce. Vypuklo to ale až 25. září 2011, kdy spolu s Martinem Chroumalem, který dorazil v kosmickém brýlovém modelu , osazujeme první a ke konci dne i druhý borhák . Navrtávání bórků bylo tentokráte bezproblémové, neboť se pokaždé dalo zavrtat ze smyček. Posledních pár prvovýstupů už děláme s postupovými borháky, které se jen utáhnou imbusem a po dokončení výstupu nahradí lepenými kruhy. Údajně je to otestované a funkční i na měkkčím pískovci, ale co může být měkkčího než dubský perník? Zkrátka přelez výlezové širočiny, ve které byla navíc kořeny prorostlá hlína, spolu s faktorem strachu z případného pádu do postupového borháku, nás utvrzují v tom, že dnes máme splněno, a že příště je řada na Jendovi, který toho dne, považte, testoval lokomotivu na okruhu.
Ze slanění vyměníme postupové borháky za lepené nerezové kruhy a dáváme do kruhu smyčku-znamení rozdělaného projektu. Shodujeme se, že výlezová širočina se bude Jendovi, na rozdíl od nás, určitě líbit :).
Listopadové počasí letošního roku je, co do lezeckých podmínek, daleko příznivější než letošní deštivé léto. A tak v neděli 6. listopadu 2011 vyráží silná trojka za doprovodu fotografky opět na Vysoký vrch. Jenda nenechal nic náhodě a na výlezovou širočinu si připravil něco, co má s velikostí dětské hlavy už jen pramálo společného . Přelezení obou kruhů bez smyček, které jdou klidně i po metru, svědčí o přebytku Jendova morálu , který jsme my s Martinem minule neměli . Jak jsme očekávali, výlezová širočina byla oříškem i pro Jendu jakožto zkušeného spárosoukače. Bambulák s tenisákem uvnitř je na širočinu moc malý a tak musí ven . Nahazování “dospělé hlavy” do výlezu je také neúspěšné , a tak je nutno udělat nejistý krok v širočině s rizikem pendlu do posledního kruhu a osadit bambuláka až poté . Pak už nic nebrání dokončení prvovýstupu .
Druhý na řadu přichází Martin. Ač nerad, přijímá nabídku na jištění na obou koncích, to abysme předešli riziku pádu do pendlu . Vyplatilo se :) . Martinova pěst, na rozdíl od Jendovy, v širočině výborně drží, a tak pro něho není tato pasáž výraznějším problémem . Ale odpočívat se muselo, to zase jo :) .
Já jdu na řadu jako třetí a jen tak tak že v širočině neodsednu . Podobná spára se v Dubských skalách moc nevidí, a tedy ani nejde natrénovat. Pro mě je to kvůli té širočině jasné VIIb. Jenže Jenda to vidí jako normální sedmu, na což má jako prvovýstupce nárok.
Po dokončení prvovýstupu Martin kontroluje zmeškané hovory  a pak už jen spěchá domů za novomanželkou, zatímco my zapisujem výstup do vrcholové knížky.

Jelikož je nádherné počasí, tak se ostatní rozhodují pro ještě jeden prvovýstup hned za rohem, tentokráte na JZ hraně. Pěkná stěnka při hraně v pevném materiálu uchvátí i Jendu a tak po chvíli už seká díru pro kruh z ukloněného balkónku . Rozhodujeme se zalepit rovnou kruh a počkat až lepidlo ztvrdne .
Získaný čas chce Jenda věnovat Kamenické spáře za VII hned vedle od Luboše Martínka, kde chce porovnat klasifikaci s naší spárou. Nástupová stěnka je klasický dubský písek, který vyžaduje jemnou techniku optimálního zatěžování chytů, které můžou každou chvíli putovat i s jejich “držitelem” k nástupu. Tuto techniku ale nelze aplikovat u stupů a proto se asi většina dubských cest mění v čase. Naštěstí následuje pěkná spára přes 2 kruhy, do které jde kromě žáby i bambulák. Vklíněný kámen u druhého kruhu se hýbe a jeho oblezení je asi klíčovým místem pro prvolezce . Já jako druholezec toto místo lezu vně spáry, ale to opravdu jen díky druhému lanu.
Mezitím nám zatvrdlo lepidlo na hraně, a tentokráte vyrážím do boje já . Stěnka nad kruhem je ukloněná a je to pravdu pěkné lezení, byť krátké. Jenda i Šárka si to také pochvalují a tak při západu slunce končí opravdu pěkná listopadová neděle .

Zahnutou spáru jsme věnovali Jirkovi “Jiřinovi” Rýdlovi. Jirka si ji už bohužel nevyleze, ale můžete to za něj udělat vy. Tak směle do toho! Je to vážně paráda.

Resumé:

Jiřiny pro Jiřinu VII
6.11.2011 Jan Švanda a Jakub Klicpera, M. Chroumal
Sokolíkem v S stěně k 1.K. Traverz doprava ke 2.K a spárou n.t.

Popletená VI
6.11.2011 Jakub Klicpera a Jan Švanda, Š. Živná
Nástup za pravou JZ hranou. Traverz šikmo vlevo na malý balkónek a přes K n.t.

Masiv: Kamenická stěna
Oblast: Skály u Beškova (Ostrý kopec)
Chybějící vrcholová schránka byla nově umístěná pod balvan nad severní stěnou Kamenické stěny, tedy přímo na Vysokém vrchu .


 Zapsal: Kuba
 Fotky: Šárka & Martin & Kuba
























Počet navštěv od 13.04.2005:

Zkuste Firefox!