|
Pravě je online:
|
LEZECKÝ
KLUB MĚLNÍK
Dovolená
v Ádru 2013 (28.6.-6.7.)
Poslední červnový víkend se
nás sjela do
Ádru nezvykle velká banda. Skupina A
jako Ádr,
čítající 3 dospělé a jedno
děcko v
prenatálním věku měla sbalena lana a
bambuláky,
zatímco skupina B jako Bor jela nalehko, zato s autem
narvaným bouldermatkama (Vojta, Jenda, Zdena a Luisa).
Skipina A jela v sobotu pocvičit spárové
lezení na
Hejdu-menší stolovou horu hned vedle
Ostaše.
Nejlepší lezení, jak známo,
je bez průvodce
(který na Hejdu neexituje, pokud je mi známo),
takže jsme
si vybírali podle pocitu. Hned na začátku
údolních stěn je pěkně
odjištěná
spára, do které se vydal neohroženě
Lubánek  .
Na pohled pěkná spára se v realitě proměnila v
záludnou širočinu   s bouldrem
u 1.K., který jsem na tom lepším konci
lana, na rozdíl od Lubánka, nedal
 .
Zarval jsem hlavu s helmou do širočiny, ale nemoh jsem s
ní ve spáře otáčet, neb se
mi tam
šprajcla-další zkušenost. U
2.K to je
klasická píďalková
záležitost, na kterou
jsem neměl trpělivost. Suma sumárum,
Lubánek VIIa OS,
já 2 chycené kruhy + jeden
našláplý=nejhorší
skóre za
celých mých 21 let lezení. Na
širočiny ještě evidentně neuzrál čas.
Jiné vysvětlení si
nepřipouštím.
Lubánek ještě neohroženě vystoupal pěknou lomenou
spárou 
odjištěnou jen po smyčkách. Nebyla tam
knížka, tak
jsme se shodli na klasifikaci V. Bylo to pěkné
lezení v
sokolíkové spáře bez
použití žáby.
Já jsem si spravil chuť v hodně zeleném koutu  ,
který se ale dal krásně odjistit po metru
smyčkama. Nicměně klasifikace asi nepřesáhla stupeň IV.
Pak jsme to zabalili a na popud fotografky 
jeli do Broumovského kláštera na
živý
koncert umělců z Prahy. Skupina B celý den bouldrovala, leč
jako
obvykle bez foťáku.
Večer se v kempu grilovala krkovice v
medo-hořčično-citronové marinádě,
originální to recept známý
též jako WC kachna.
Neděli jsme pak všichni strávili na bouldrech na
Ostaši. Pokusů o Šedý traverz 6C bylo
dost    , ale
nakonec ani Jendu nepustil.
Zakončení víkendu spočívalo v
návštěve nikoliv hospody, ale
cukrárny v Broumovském
klášteře, protože
cukrárna s dětským
koutkem  ,
je to pravé místo, kde se chlapi
triumfují v tom, kdo má
horší zranění z lezení  . V
Broumově se obě skupiny rozpustily a vydaly se na cestu domů. Zůstala
jen
dvojice, která se Ádru nikdy nenabaží
a tak zůstala ještě týden v roubence 
:)
Jelikož se jistička už nevešla do
sedáku, věnovali jsme většinu dovolené
poznáváním míst, kde jsme
ještě nebyli. Volba padla na polskou Hejšovinu
(Szczeliniec Wielki)  .
Je to takový dvojkopec (stolová
hora), na který vede železné
schodiště, za což ještě zaplatíte
vstupné (50 Kč). Nicméně
výhled na Broumovské stěny z vrcholu
stojí za to  . Při
sestupu dolů projdete hodně vlhkými
místy  ,
kde se dal i v červenci vidět sníh
 .
Lezení na Hejšovině je
poměrně hustě odjištěné kruhy, ale
písek už je tak nějak moc pevný. Nic pro
milovníky dubské strouhanky 
:)
Takže jsme se vrátli zpátky do Čech a to
konkrétně na Bor. Dostat tam
Šárku znamenalo
udělat svačinu na celý den, budovat už od
parkoviště postupové tábory a cestou
do kopce ji neustále povzbuzovat, že už tam budem  . Nakonec
jsme to zvládli a dorazili pod Kávovar, kde jsem
měl vyhlídlou parádní hranu
za 6B+ 
  .
I okolní bouldry jsou parádní, byť
dost nadsazený.
Další oblastí, kterou jsme
prozkoumali, byly Supí skály neb na ně
vyšel nový průvodce. Cestou k nim jsme
našli naši jedinou houbu
za celý týden  ,
což bylo způsobené tím, že nám letos
až neskutečně přálo počasí-ani jednou
nepršelo. Supí skály jsou přes silnici
od Bišíku  . Vzali
jsme to od Čapí věžičky odkud je
báječný výhled na velkou
část Polické pánve  .
Černý kvádr  vypadal
docela lezitelně, tak snad příště. Pak jsme
trochu bloudili, až jsem došli na zarostlou
náhorní plošinu, kde občas
stojí nádherné věže  -věž
Rébus. Pod námi v údolí
jsme už viděli dominantu celé oblasti, věž Sup  ,
ale na bližší průzkum
údolí už bohužel
nedošlo, neb došlo jídlo a
tím pádem i trpělivost  . Jednou
jsme vyzkoušeli i nový trend
poznávání přírody, fox
walking  ,
nádherná louka kousek za roubenkou se k tomu
přímo vybízela 
-Šárka a Ostaš.
Nevynechali jsme ani Ádr, konkrétně sektor
Království už začínáme
mít slušně zmapovanej 
-Starostová z boku a klasicky od Ozvěny  . Když už
jsme byli celý uondaný, zajeli jsme
do mlýna jménem Dřevíček
 -moc
pěkné a navíc zcela funkční muzeum.
Tak to byla naše dovoléná, ne
úplně lezecká, ale o to
pohodovější  .
 -Šárka
 -Kuba
Počet
navštěv od 13.04.2005:
|
